Zeměžluč
Zeměžluč lékařská (Centaurium erythraea)
Tuto původně středomořskou rostlinu lze dnes nalézt v Asii a severní Africe, zavlečena byla i do Severní Ameriky. U nás roste na mýtinách a lesních loukách, na okrajích lesů, suchých stráních a polních cestách.Ve starověku byla známa pod názvem Auriny.
Plinius ji nazýval Fel terrae, což znamená žluč země.
O zeměžluči se říkalo, že odnímá moc a kouzla čarodějnicím.
Rovněž zlepšuje činnost žlučníku, peristaltiku střev a upravuje metabolismus.
Užívá se také jako podpůrný lék při leukémii.
♦Likér žaludeční: 60 g zeměžluči, 35 g drcených jalovčinek, 35 g práškovaného kořene reveně, 20 g řebříčku, 10 g puškvorce a 5 g pelyňku pravého přelijeme 1 l 80% lihu a macerujeme 2 dny. Pak rozpustíme v 400 ml chladné převařené vody 300 g krystalového cukru a roztok za stálého sbírání pěny povaříme. Vychladlý roztok přilijeme k namočeným bylinkám, necháme 4 týdny za občasného protřepávání macerovat a zfiltrujeme do láhví. Při žaludečních obtížích se jednorázově užívá asi 20 ml.
♦Macerát: 2 čajové lžičky drogy dáme do šálku vody a necháme 8 - 10 hodin macerovat. Poté scedíme a pijeme vlažný před jídlem.
♦Nálev: 2 čajové lžičky drogy přelijeme šálkem vroucí vody a necháme 10 minut louhovat. Pak přecedíme a během dne po doušcích vypijeme.
Vedlejší účinky: pozor hlavně u dětí, jimž mohou větší dávky způsobit křeče a zvracení.