Vrba

Vrba bílá (Salix alba)

Lidově potočnice či bělice.

Strom, jenž roste po celé Evropě na březích vod, hlavně potoků a řek, na vlhkých místech a u cest.
Astrologicky patří pod vliv Luny.


Kůra se sbírá na jaře (nejlépe v březnu, v době mízy) slupováním z dvouletých až tříletých větví. Větévky se kruhovitě ve vzdálenosti cca 20 - 30cm naříznou, kůra se tupým předmětem natluče a po spojení kruhovitých nářezů podélným řezem se v mízní části sloupne. Po usušení se svazečkuje. Droga je bez pachu a má hořkou, svíravou chuť.


Vrba jako lék staví krvácení, průjmy, je protirevmatickým prostředkem, sílí nervy, potlačuje pohlavní pud, podporuje růst vlasů, dezinfikuje, chladí, tiší bolesti.


Látka salicin snižuje horečku, zmirňuje bolest a má dezinfekční účinky.
Saligenin (salicylalkohol) je jeden z nejlepších prostředků při kloubním revmatismu.
Syntetické sloučeniny takřka vytlačily vrbovou kůru z oficiálního lékařství.

♦Vnitřně se užívala 1 čajová lžička prášku z kůry nebo v nálevu 2 - 3 x denně proti revmatismu a při nemocech z nachlazení ke snížení teploty a při neuralgiích.
Má uklidňující účinek při nespavosti, hlavně u neurasteniků.

♦Obklad: zevně při špatně se hojících ranách (dříve lidově v prášku k zasypání nebo v odvaru 30 - 40 g na 500 ml vody), do koupelí při pocení nohou.

♦Odvar z kůry: 15 g na 200 g vody. Po 2 hodinách 1 lžíci. Slouží proti průjmům, revmatismu, při vnitřním krvácení, při nervových chorobách.

Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky