Violka

Violka vonná (Viola odorata)

Její původní vlastí jsou pravděpodobně krajiny kolem Středozemního moře.
U nás jí nacházíme v listnatých humózních lesích, na křovinatých stráních, v parcích a zahradách.
Staří Řekové ji zvolili za symbol plodnosti.
Též se traduje, že fialky vykvetly u paty Kristova kříže.
V květomluvě se uvádí, že svazek této květiny je milostným vyznáním: ,,Celé mé srdce patří jen tobě".


Kořeny se sbírají v září a říjnu. Po krátkém umytí od zbytků hlíny se suší ve stínu, v tenkých vrstvách za dobrého přístupu vzduchu nebo umělým teplem do 40°C.
V březnu a dubnu se sbírá list a květ. Sušení je stejné jako u kořene. U květů je nutno dbát, aby se zachovala jejich barva a vůně. Nejlepší květová droga pochází z jedinců rostoucích ve stínu, neboť mají květy tmavěji zbarvené a intenzivněji voní.

Droga se skladuje na suchých místech v dobře uzavřených nádobách, chráněná před světlem. 

Droga je výborným prostředkem k uvolnění hlenů při kašli a bronchitidě.
Užívá se též jako diuretikum a antirevmatikum.

Zevně se přikládají listy na rozpraskané prsní bradavky.

Rovněž se traduje, že je účinným prostředkem při léčbě zhoubných nádorů, především proti rakovině tlustého střeva, hrtanu a jazyku, v obkladech na rakovinu prsu.

Z květů se získává fialková silice, která je jednou z nejdůležitějších součástí parfémů. I když je obsah silice v květech malý (0.09 - 0.13%), pěstují se hlavně v jižní Francii jako meziplodiny v olivových a pomerančových sadech.
Z čerstvých violek si můžeme připravit i jemnou pleťovou vodu.

Violka nachází uplatnění i v kuchyni. Květy se kandují a potom se jimi zdobí pudinky, koláče, zmrzliny etc.
Violkový ocet se přidává do ovocných salátů.
Mladé violkové listy jemně nakrájíme a přidáváme do polévky v množství 1 lžíce do 1 litru.

Bonbony zvané cetle: 160 g cukru svaříme na bublinu. Violky vhodíme do cukru, dobře promícháme a vaříme, až cukr zase tvoří bubliny. Nalijeme do mělké formy, vymazané olejem a než úplně ztuhne, pokrájíme na kousky - cetle.

Mazání proti revmatickým bolestem: do láhve se širokým hrdlem dáme po 20 g květu violky vonné a kořene violky violky vonné, 30 g listu rozmarýnu a stejně tolik tymiánu. Vše přelijeme 500 ml Alpy, láhev dobře uzavřeme a za občasného protřepání necháme v teple týden macerovat. Poté scedíme, zbytek vylisujeme a obě tekutiny spojíme. Získaným extraktem natíráme večer bolestivá místa.

Nálev: 1 lžíci drogy přelijeme 200 ml vroucí vody, 15 minut louhujeme a scedíme. Pije se 2 - 3 x denně.

Ocet: do 1 l vinného octa dáme hrst violkových květů a necháme 10 dní macerovat. Poté se ocet scedí a je připraven k použití. Lze použít i k potírání čela při bolestech hlavy.

Pleťová voda: polovinu čerstvé kvetoucí natě přelijeme vroucí vodou, nejlépe destilovanou. Druhou polovinu přelijeme čistým lihem. Obojí necháme macerovat, přecedíme a obě tekutiny spojíme dohromady. Pro mastnou pleť použijeme nejlépe čistý líh (96%), pro normální pleť líh zředěný (60%).

Sirup: hrst květů, 1 l vody, 1 kg cukru krystal, 1 citron.
Čerstvě natrhané květy spaříme vroucí vodou a necháme 24 hodin macerovat. Potom přecedíme, nálev smísíme s cukrem a svaříme do hustoty sirupu. Před koncem varu přidáme citronovou šťávu a plníme do lahviček, které dobře uzavřeme. Podáváme 3 x denně polévkovou lžíci.


Vedlejší účinky: vzhledem k vyššímu obsahu saponinů mohou velké dávky vyvolat zvracení.
Má též projímavé účinky.

Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky