Třezalka

Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum)

Je rozšířená v Evropě, Asii a v Severní Americe.                                                                                                  U nás se hojně vyskytuje na slunných stráních, mezích a pastvinách od nížin až do hor.

Sbírá se nať v době květu, nejlépe v červenci a srpnu v délce cca 20 - 30cm. Celá rostlina v droze musí být olistěná. Svazuje se v kytice a rozvěšuje ve stínu na provaze nebo na tyčích a bez obracení se rychle suší. Umělá teplota max. 35°C.
Droga je bez pachu a má trpce nahořklou chuť. Nemají v ní být plody.
Droga, a zejména květy, se po zvlhnutí rychle zabarvují a hnědnou.

Přípravky z ní vyrobené mají 2 dominující vlastnosti: pozitivní vliv na nervová onemocnění a také protimikrobiální a hojivý účinek při vnitřním i zevním použití.
Preparáty z třezalky mají nepopíratelný zklidňující a hlavně antidepresivní účinek, působí zejména proti chorobnému smutku a beznaději.

Roste výskyt odolných (rezistentních) bakterií a jiných mikroorganismů vzhledem k chemickým lékům. Rezistence je často mnohočetná a její nositelé ji mohou předávat i jiným bakteriím stejného, ale i jiného druhu. Proto je vítaný každý prostředek, který je schopný potlačit i tyto multirezistentní mikroby. Není tedy divu, že se k třezalce upírá pozornost, hlavně k jedné z látek, jenž obsahuje, a to hypericinu.

Třezalkové preparáty se obvykle užívají jako alternativa klasických léků nebo jako součást komplexní léčby. Zjistilo se, že třezalka obsahuje látky schopné působit i na některé problémové bakterie, např. na obávaného původce žaludečních vředů Heliobacter pylori. Perspektivní se zdálo např. podávání třezalkových preparátů nemocným AIDS. Lékaři předpokládali, že díky protivirovému působení třezalky bude posílena účinnost základní léčby onemocnění, antidepresivním účinkem se zlepší nálada nemocných a k zahození nebude ani fakt, že antibakteriální účinek může částečně ulehčit přetíženému imunitnímu systému v boji s přidruženými infekcemi, alespoň v oblasti zažívacího traktu.                                                 

S nadějemi se také lékaři obraceli k možnosti využití u pacientů po transplantaci orgánů. Ti totiž často trpí depresemi a poruchami imunity v důsledku preventivní imunosupresivní léčby, která má zabránit odmítnutí transplantovaného orgánu.
Zevně se používá formou olejového výtažku k hojení ran, bércových vředů, hemoroidů, omrzlin, popálenin a rozpraskané kůže.

♦Med: 4 hrsti květů třezalky prosypeme cukrem a zakapeme citronem. Promícháme a necháme 1 den v chladničce odpočinout. Druhý den zalijeme 500 ml studené vody a opět necháme do druhého dne vyluhovat. Další den přivedeme k varu a vypneme, necháme zchladit a přecedíme. Získanou tekutinu svaříme s 1 kg cukru a 2 na plátky nakrájenými citrony. Necháme vychladit. Poté opět začneme zahřívat, přecedíme přes čisté plátno a zahříváme, až tekutina začne houstnout, a vypadat jako med. Horký med plníme do sklenic, které obrátíme dnem vzhůru. Užíváme při únavě a v době chřipek.

♦Nálev: 2 čajové lžičky drogy řezané přelijeme šálkem vařící vody, 10 minut louhujeme a přecedíme. Užívají se 2 - 3 šálky denně.

♦Olej: květy třezalky naložíme do olivového, lněného nebo slunečnicového oleje a po 14 dnů vystavíme působení Slunce.
Po této době směs přefiltrujeme a získáme tak červený olej s výraznými hojivými účinky. Světlem aktivovaný hypericin je podstatně účinnější než při jiné přípravě, např. sušením.

♦Výluh: nať třezalky a list máty peprné se zalijí vařící vodou a nechají se 30 minut louhovat.
Používá se jak zevně k omývání bércových vředů, popálenin, hnisavých zánětů kůže, ale i vnitřně pro odstranění nepříjemného zápachu z úst, tlumí zánět dutiny ústní.
Jinak se pije 2 x denně při nedostatečném vylučování moči, stagnaci oběhu v končetinách, dně, po celkovém nervovém vyčerpání.

Vedlejší účinky: třezalka vyvolává fotosenzibilaci (zvýšená citlivost kůže na sluneční záření) a proto je zakázáno v průběhu léčby opalování a pobyt na sluníčku.