Šanta

Šanta kočičí (Nepeta cataria)

U nás ji lze nalézt na okrajích lesů, na rumištích, u cest, v křovinách, nejčastěji u lidských obydlí.

Původně se pěstovala u římského města Nepete, odkud také pochází její jméno Nepeta.
Sloužila jako koření, léčivá droga a její listy se též kouřily pro její mírně halucinogenní vlastnosti.
Velkým /ne/přítelem porostů jsou kočky, které s oblibou lehávají v trsech šanty, otírají se o ni a porost tím ničí.


Kvetoucí nať se sbírá začátkem rozkvětu, nejčastěji počátkem léta. Suší se ve stínu v tenké vrstvě neboť se snadno zapařuje. Přesušená droga se drobí a znehodnocuje. Usušená droga se přechovává v dobře uzavřených nádobách. Má silný, aromatický pach, trochu nepříjemný, podobný mátě a ostrou aromatickou chuť podobnou kafru. Ovšem kočkám onen aromatický pach nevadí, ba právě naopak - přitahuje je.

V přírodním léčitelství se podává formou nálevu při horečkách a nachlazení, při bronchitidě jak akutní, tak i chronické.
Užívá se jako mírné sedativum u neklidných dětí, proti bolestem hlavy, při zkaženém žaludku.
Snižuje tělesnou teplotu, vyvolává spánek a pocení.

Působí též antibakteriálně, žlučopudně a žlučotvorně, mírně snižuje krevní tlak a při menstruaci tlumí bolesti v podbřišku.
V některých zemích se listy, pro svou zvláštní chuť, přidávají k masům a mladé výhonky se používají do salátů.
Šantu lze používat jak samostatně, tak ve směsích bez omezení. Nemá žádné vedlejší účinky.

♦Nálev: 1 - 2 čajové lžičky drogy přelijeme šálkem vařící vody, necháme pod pokličkou 20 minut louhovat, scedíme a podáváme 3 x denně šálek.

Vůně odhání krysy a zahrádkáři ji pěstují poblíž zeleniny, neboť odpuzuje dřepčíky. Sušené listy se vkládají do látkové ,,myšky", která slouží jako hračka pro kočky.

Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky