Netřesk

Netřesk střešní (Sempervivum tectorum)

Pochází z hornatých částí střední a jižní Evropy. V současné době roste v mnoha oblastech po celém světě.                                                                                                                                                                        Rodové jméno Sempervivum pochází z latinského „semper vivo”, což znamená „vždy zelený”. Druhové jméno tectorum znamená „ze střech”

Netřesk střešní je otužilý, vždyzelený, vytrvalý. Výška 10-15 cm (při květu), jinak 5 cm, šířka kolem 20 cm. Květy jsou hvězdicové. Kvete v létě růžovými květy. Listy jsou šedozelené oválné, zašpičatělé a dužnaté.

Pěstování                                                                                                                                                                  Semena jsou velmi malá. Vysévají se na jaře na povrch půdy do truhlíku. Nezakrývají se, ale je možné je přikrýt tabulkou skla. Směs pro výsadbu - kůra, rašelina a drobný písek. V létě, v případě potřeby, sběr semen z kvetoucích rostlin. Na podzim se odstraňují odnože, jestliže je rostlina příliš roztahovačná. V zimě není potřeba žádná ochrana. 

Netřesky mají jednoho velkého škůdce, a to nosatce, který netřesky miluje. Lze to poznat, že růžice budou ležet na půdě bez kořenů

Při pěstování na zahradě vyžaduje netřesk velmi malé množství půdy. Rostou všude na skalách vystavených vlivu počasí, i na chráněných místech, a samozřejmě i na skalkách. Netřesk lze vysadit i do mezer mezi dlažební kameny nebo mezi ostatní rostliny, například mateřídoušku. Může trvat roky, než vykvete. Růžice, která vykvete, odumírá, ale než k tomu dojde, vytvoří mnoho odnoží.

Při pěstování v květináči a mělkých kamenných korytech vyžaduje netřesk chudou půdu a velmi dobře odvodněnou. Směs kůry, rašeliny a drobného písku, ovšem v poměru 50 % písku, 25 % rašeliny a 25 % kůry. Není potřeba hnojení a nepřelít.

Sklizeň                                                                                                                                                                      Podle potřeby sklízejte čerstvé lístky. Neexistuje způsob, jak je uchovat na později.

Kuchyňské použití                                                                                                                                                    Listy se mohou přidávat do salátů. Saláty tím získají na chuti.

Lékařské použití                                                                                                                                               Listy mají stahující účinek. Když se přelomí, mohou se použít na spáleniny, kousnutí hmyzem a ostatní kožní problémy. Stačí vymačkat šťávu z listů na postiženou oblast. Pro zjemnění kůže kolem kuřích nechte několik hodin vyluhovat jeden lístek ve vodě a pak roztokem potřete příslušné místo. Dle potřeby je možné zopakovat.                                                                                                                                                    Čaj ze spařených listů se používá při zaníceném hrdle, bronchitidě a onemocnění v ústech.  

------------------------

Zpracováno podle knihy Bylinky - Velká kniha bylinek od Jekka McVicar, str. 182-183 (VOLVOX GLOBATOR 2017)