Majoránka

Majoránka zahradní (Majorana hortensis,Origanum hortensis)

Pochází pravděpodobně ze se severní Afriky.
U nás se pěstuje a občas i zplaňuje. 

                                                                                                                                                                                Kvete v červenci a srpnu. Plody jsou jasně hnědé tobolky. Během září se může sklízet už potřetí.            Nať se sklízí seřezáváním před plným rozkvětem asi 5 cm od země. Sušíme ji ve stínu a nebo v malých svazečcích na půdě zavěšených. Po dosušení nať sdrhneme či odrolíme. Při umělém sušení teplota max. 40°C. Droga má kořenitou pach i chuť. Je nutno ji uchovávat v dobře těsnících plechovkách, aby neztrácela svoje aroma. Nejkvalitnější bývá první sklizeň.

Droga urychluje a podporuje trávení zvýšením tvorby žaludečních šťáv, odstraňuje křeče. Ve velkých dávkách působí omamně. Podporuje vylučování žluči.
Formou nálevu se podává při nemocech z nachlazení, při chorobách trávicích orgánů, při nadýmání, při průjmech a nervové slabosti. Připravuje se z ní olej, který se užívá k masážím při bolestech v podbřišku, při křečových žilách, dně a revmatismu. Též se z ní připravuje výborná mast proti rýmě.
Na venkově se aplikuje často jako mast na špatně se hojící rány, mokvavé a zanícené rány.

♦Mast proti rýmě: 1 lžička šťávy vylisované z čerstvé natě se rozetře s 5 lžičkami borové vazelíny. Mast se vtírá při rýmě do nosu a jeho okolí. Lze ji připravit i tak, že 1 polévkovou lžíci vína vaříme 1 minutu s 1 čajovou lžičkou majoránky, přidáme 1 polévkovou lžíci másla, roztavíme, promícháme, přecedíme, necháme vychladnout a uložíme do chladničky.

♦Olej: hrst drogy macerujeme za občasného promíchání 14 dní v 500 ml olivového nebo slunečnicového oleje. Poté scedíme a uložíme v chladnu.