Celer

Miřík celer (Apium graveolens)

 Latinský název celeru znamená silně vonící. Jeho domovem je pobřeží jihozápadní Evropy, u nás se pěstuje jako zelenina.

Všechny části rostliny obsahují silici a glykosid apiin, jenž se vyznačují silnou močopudností. Nať i kořen jsou velmi bohaté na vitaminy.

Celer čistí krev, podporuje trávení a posiluje nervy. Jako prostředek močopudný pomáhá léčit revmatismus, vodnatelnost, ledvinové nemoci a choroby močového měchýře. Čerstvá hlíza nakrájená na plátky jako křen, posiluje žaludek a léčí žaludeční katary. Odvar z hlízy léčí omrzliny.

♦Čaj: 4 lžičky drceného sušeného kořene se přelijí 250 ml vařící vody.

♦Nálev: půl lžičky semen zalijeme 250 ml studené vody a necháme přes noc odstát. Užívají se 2 šálky denně. 

♦Celerová šťáva: Obsahuje velké množství cukru a výživných solí, je velice zásaditá. Podporuje zažívání, čistí krev, posiluje žaludek, je močopudná.  Vhodná proti revmatismu, dně, kataru plic. Výborně léčí nervy, žaludek, onemocnění ledvin a močového měchýře. Celerovou šťávu užíváme častěji, ale v malých dávkách.

Neužíváme při zánětu ledvin a cukrovce.