Benedikt 

Benedikt lékařský (Cnicus benedictus)

Pochází ze Středomoří. U nás je farmaceutický průmysl odkázán na polní kultury. Jinak jej lze nalézt na pustých místech a u cest v nejteplejších místech, hlavně v nížině.
Ve středověku byl používán jako jeden z nejvýznamnějších prostředků proti moru.
Kvetoucí nať se sbírá v červnu a červenci na počátku květu za suchého počasí, jakmile dosáhne 30 cm výšky 3 x do roka. Sbírá se horní polovina, bez silné spodní části stonku.
Suší se v sušárně teplotou do 40°C nebo v jednoduché vrstvě přirozeným teplem při dobrém větrání. Skladuje se v papírových nebo v jutových pytlích.

Podporuje tvorbu žaludečních šťáv, vylučování žluči. Léčí nespavost, vodnatelnost, revmatismus a užívá se i proti chudokrevnosti. Využívá se při některých infekčních chorobách, působenými grampozitivními bakteriemi, ale i viry, např. při chřipkových epidemiích, pásovém oparu apod.
Zevně se užívá formou obkladů na špatně se hojící rány, pohmožděniny a vředy, některé kožní choroby, jako je např. lupenka a na omrzliny.

♦Nálev: 1 čajovou lžičku drogy přelijeme 200 ml vroucí vody, necháme 10 minut louhovat, přecedíme a pijeme 2-3 x denně na lačno.

Vedlejší účinky: Při předávkování vyvolává nevolnost až dávení a je kontraindikováno při chorobách ledvin a v těhotenství.
Při jakékoliv manipulaci s drogou je nutno chránit ruce rukavicemi, ústa a nos rouškou a oči brýlemi, neboť přímý styk působí nepříjemné bolestivé záněty, hlavně sliznic.